Falešný občan Klaus

       Ve svém posledním svátečním projevu si pan prezident posteskl, že tleskáme úplně něčemu jinému, než bychom podle jeho představ měli. Málo oceňujeme činy, zásadové a konzistentní chování a jednání.

       Nemá tak docela pravdu, neboť zrovna zde se v poslední době řada blogerů pochvalně vyjadřovala právě o něm, jako o člověku, který je nám příkladem. Pojďme se tedy na tu nerozpornost v jeho chování a jednání podívat blíž.

       Věřím, že pan Klaus bude navždy konzistentně žárlit na svého předchůdce v úřadě. Stejně tak bude snahu několika slušných politiků o to, aby se ODS oprostila od praktik, které ji zavedly až na dnešní hnojiště, nadosmrti nazývat pučem.

       Ale pojďme k prezidentským milostem.
       Já chápu možnost hlavy státu udělovat milost jako sympatický pozůstatek dřívějších pořádků. Dá se předpokládat, že prezidentem země se zpravidla stává člověk moudrý, který tohoto práva nezneužije. Naopak bude jakousi poslední nadějí pro toho, kdo beznadějně uvízl v soukolí naší sprvedlnostní mašinérie. Někdo jako filmový Ludvík XV. Kdo z vás nebyl dojat, když se pod Fanfánem Tulipánem při popravě ulomila větev?
       Náš pan prezident na takový pohled rezignoval. Pro udělení milosti si vytvořil alibistická pravidla. Naposledy jsme je vyslechli, když nedostal milost tykadlový autobusák. Na co tedy ten institut milosti? Klidně jej zrušme a prlament ať schválí, že loupit mohou jen ti, kteří jsou marod, či mají doma někoho takového v opatrování. Že by to bylo nemravné? Proč? Vždyť to funguje. Při bližším pohledu zjistíme, že hlavně u těch, kteří jsou odsouzení za odklonění větší částky peněz. Některým dokonce udělení milosti přispělo i ke zlepšení zdravotního stavu. Ale o tom tento článek není.
       Téměř deset let se udělují milosti uvedeným monotónním způsobem. Najednou prásk. Kovbojové z ochranky jsou omilostněni. Kolik z těch lidí, kteří žádali o milost předtím, nezastávalo bezchybně svou práci? Co je to proboha za zdůvodnění? Co visí ve vzduchu, že se pan Klaus tak lehkovážně zbavuje pověsti konzisetntně jednajícího člověka? Je mu těch hochů líto, protože je dobře zná? Nebo si mám myslet, že vědí něco, co se nesmí dovědět paní Livia?
       Takže není čemu tleskat. Prezident se zachoval naprosto rozporně. Snad si ten náš příští svůj postoj k milostem lépe promyslí. Nemusí se nikomu zodpovídat. O to musí cítit větší zodpovědnost. Pan Klaus k tomu nenašel odvahu a nakonec ještě zašvindloval.